kreativJE: Václav Schlemmer se podle Youtube naučil vyrábět prsteny z mincí

10.05.2022

Do dílny za Václavem Schlemmerem se nám chtělo hned v momentě, kdy jsme uviděli jeho první výtvory. Po pouhých čtyřech letech s fyzikou na základní škole nám zkrátka hlava nebrala to, jak se reliéf, který vidíme na placaté minci, dostane na hranu prstenu. Změnit kolečko v kruh tímto způsobem je trošku záhada.

A setkání s Václavem bylo o hodně zajímavější, a taky o hodně delší, protože on prostě rád povídá. Má o čem a zdaleka to nemusí být jen o prstenech, byť na ně a na výrobní nástroje v jeho dílně nám neustále sjížděl zrak. Jak nám postupně rozplétal svoji cestu k jeho dnešní obživě, nepřestávali jsme vycházet z údivu. V uvozovkách shlédnutí jednoho videa na internetu, kde zručný Američan ohýbá stříbrnou minci, aby z ní pomocí šílených nástrojů vyrobil krásný prsten, stálo za rozhodnutím pořídit si vybavení za několik desítek tisíc. To chce odvahu, máte-li vystudováno učitelství a přísně řečeno rukama jste se do té doby nikdy neživil.

Nutno ale dodat, že Václava k tomuhle rozhodnutí přiměl jeho tehdejší pracovní život zkombinovaný s psychickou nemocí. Ostatně svým přiznáním, že se léčí s úzkostnými stavy a panickou poruchou, chce přispět k větší osvětě a chce povzbudit další lidi s duševními problémy. Ty přece nemusí znamenat automatickou stopku pro šťastný život.

Václav se po absolvování osmiletého gymnázia v Jeseníku přesunul do Brna, kde na Masarykově univerzitě vystudoval pedagogiku (učitelství dějepisu a občanské výchovy). Na otázku, proč učitel, odpověděl bez přemýšlení: "Já jsem byl ve škole trošku raubíř, já jsem to chtěl našemu školství tak nějak splatit.".

Po státnicích zůstal chvíli žít v Brně. Pracoval v čajovně a více méně číhal na svoji profesní příležitost. Když nepřicházela, rozhodl se vrátit do rodného Jeseníku. Sledoval zdejší základky, účastnil se konkurzů, posílal životopisy... Výhoda Jesenicka, jak jste jako učitel bez práce, hned to na všech základkách ví, a tak se stalo, že cestou na pohovor do Javorníka měl telefonát taky z Vápenné. Takže milý Václav na zpáteční cestě z javornické školy, kde by ho bývali brali, skočil ještě do vápenské a s panem ředitelem Kubíčkem si nakonec plácli.

V roce 2011 se začala psát jedna z nejzajímavějších fází Václavova profesního života. Sedm let učil hlavně angličtinu, ale za tu dobu se dostal k tělocviku, basketbalu, zeměpisu, vlastivědě, vaření... chvílemi učil i věci, na které neměl aprobaci. "Já jsem si to neuvěřitelně užil. Když jsem pak byl třídní učitel, pořád jsem organizoval nějaké výlety, psali jsme si deník. Bavilo mě hledat způsoby, jak i ty pubertální osmáky motivovat ke vzdělávání se.". Z jeho vyprávění je cítit, že odchod z Vápenné nebyl úplně hladký, což se holt někdy stává. Z téhle lekce si odnesl ponaučení, že v českém školství je užitečné nebrat si věci příliš osobně a zároveň být maximálně pokorný. Odjel na rok do Anglie, aby nabral nové zkušenosti a uspořádal si trochu myšlenky. Nicméně dlouhodobý plán byl návrat do Jesu.

Když se vrátil zpět, prodával v Ennea shopu a na tuhle éru nedá dopustit. Možná nám prozradil až příliš, ale s odstupem času už asi může ;-) "Já jsem tam pracoval tak dlouho i proto, že jsem chtěl sbalit jednu kolegyni.", přiznal spiklenecky a vítězoslavně doplnil, že se mu to povedlo.

Pak přišla epizoda ve Skilandu Ostružná, kde už si naplno uvědomil, že v roli podřízeného pracovníka mu vlastně není úplně dobře. Ono se to ani příliš nepotkávalo s jeho psychickými problémy, které občas mívá, a tak se Václav musel pořádně zamyslet, jak v životě dál. No, pořádně zamyslet - když v únoru 2021 shlédnete video s výrobou prstenů a v září 2021 otevíráte dílnu Coin Rings, to nevypadá na úplně pořádné zamyšlení :-)

Je ale fér říct, že samotné postavení se na volnou nohu bylo promyšlené. Václav vzal v úvahu nasbírané zkušenosti, zhodnotil své silné a slabé stránky, nastavení životních priorit a rozhodl se skoncovat se životem, ve kterém si nedělá co chce. Od plánu ho neodradilo ani těhotenství jeho partnerky, potažmo narození syna.

V té době tedy sjíždí videa v angličtině s obráběním mincí do tvaru prstene, stává se poučeným laikem na numismatiku, dělá si byznys plán, studuje online marketing, pořizuje lis, roztahovák, nože, klíny a další šperkařské vybavení, taky nějaké chemikálie na leštění a patinování a přeškoluje se na ručního výrobce šperků, které mají rozšířit nabídku lidských ozdob.

A daří se mu. Ve spolupráci s Honzou Marečkem z Alternativního Truhlářství otevírá dílnu, spouští svůj e-shop běžící na české platformě Shoptet a začíná objíždět trhy. Inspirace pro všechny zdejší malé značky, Václavovi se účast na nejrůznějších farmářských a řemeslných trzích po celé republice náramně vyplácí. Buď to dá rovnou i ekonomický smysl anebo vám to vygeneruje budoucí objednávky. Pozn. aktuálně v e-mailu má pozvání na největší výběrovou akci Dyzajn market Praha.

Ceny jeho prstenů se pohybují mezi jedním až cca čtyřmi tisíci korunami. Dost záleží na pořizovací ceně mince, ze které je šperk zhotoven. Vyrábí na sklad i na zakázku, díky hodinám a dnům stráveným v dílně roste jeho know-how, které má kompletně vydřené cestou pokus-omyl. Cílí na zákazníky s individuálními požadavky, prsteny a prstýnky od něj kupují lidé schopní docenit řemeslnost provedení. Pod jeho šikovnýma rukama vznikají opravdu sebevědomé šperky.

Se svým podnikatelským startem poněkud zbořil příručkami doporučované postupy o průzkumu trhu, a tak vlastně potvrdil, že těch cest k zajímavým výsledkům je vždycky víc než jedna.

Aktuálně s filmařem Martinem Chromkem (na positivJE jsme psali 19.11.2021, zde) a kavárníkem Marianem Hefkou (na positivJE jsme psali 22.11.2021, zde) natáčí produktové video. Hleďme, jaká příkladná kooperace místních šikulů.

Made in Jesenicko © 2022 positivJE. Všechna práva vyhrazena.