O generaci Z je známo, že se o stav životního prostředí zajímá o dost víc než generace starší. V některých mladých lidech nedobrá kondice Země dokonce vyvolává pocit úzkosti. Receptem, jak je obav z klimatické změny zbavit, je patřičně je v tomhle tématu vzdělat, aby třeba věděli, že s tím samy mohou něco dělat.

Děti s neplánovanými "prázdninami" problém asi nemají, školy ale intenzivně pracují na tom, aby učebny otevřely co nejdříve. Pomáhají si k tomu zapojením pedagogů, hasičů, vojáků, dobrovolníků, ale i žáků a studentů. Pojďme se do některých z nich podívat.

Když se bavíte s odborníky na vzdělávání o tom, jak se dá zvyšovat jeho kvalita, pokaždé jako zásadní argument zazní lidé – personál ve školství. Ani super moderní vybavení a precizně nastavené školní osnovy nezafungují, pokud v systému nemáte motivované lidi. Pedagogy, kteří dovedou rozvíjet talenty žáků a studentů.

Nesouhlasíme se zažitým stereotypem, že mít vystudované gymnázium bez vysoké školy je k ničemu. Na pohovoru do práce bude náborové pracovnici celkem jedno, jestli měl uchazeč maturitu za 4 nebo za 9 a z jakých předmětů. Více se bude zajímat o praktické znalosti, a tam bude muset gymnazista přesvědčit.

Co si budeme povídat, školáci už stříhají metr. Těší se na kamarády, snad i na učitele a možná jsou zvědaví, co nového pro ně ve škole během letních prázdnin připravili. Jak moc se toho za červenec a srpen dá zvládnout, jsme se zeptali ředitele českoveské základní školy Filipa Worma.

Stavební firmy mají školy "rády". Když od nich získají zakázku, velmi pravděpodobně na ni dostanou maximálně dva měsíce, během nichž jsou školy bez žáků. Stavaři tak mají o horké léto postaráno. Na druhou stranu, školy umí nabídnout i rozsáhlé investice.

Základní škola Žulová se nespoléhá pouze na centrální vzdělávací program ministerstva školství a sama se zaměřuje na obohacování klasické výuky o netradiční aktivity a projekty.

Na Jesenicku najdeme inspirativní firmy, které příkladně ukazují, jak má vypadat spolupráce se středními školami. Zlatohorský CS-CONT se snaží co nejefektivněji zapojovat studenty do reálného pracovního procesu, když je dostane na starosti.

Skoro čtyři desítky žáků a studentů se minulý týden proměnili na vědce, aby pohnuli s výzkumem na Jesenicku. Stalo se tak v rámci šestého ročníku zábavně-vzdělávací akce, za jejíž organizací stojí Vlastivědné muzeum Jesenicku. Tomu s hladkým průběhem pomáhalo Středisko volného času DUHA Jeseník. Nejde o nic menšího než sraz do přírodních věd...

Jesenická Střední průmyslová škola má důvod k oslavám – právě jí odmaturovali první studenti oboru informační technologie. To je významný moment nejen pro školu, ale potenciálně pro celé Jesenicko. Škola hodlá každoročně produkovat desítky IT odborníků a je jen otázkou času, kdy to v regionu začne generovat nové technologické podnikatele.

Definitivně se o naši budoucnost nebojíme. Mladí jsou v pohodě, když jim staří dají důvěru a prostor se vyklubat. Takhle nějak jsme navnímali dva maturanty jesenické hotelovky, jejichž výkony jsme měli možnost minulý týden sledovat.

Některé firmy na Jesenicku přijímají svou roli v přípravě studentů na jejich budoucí kariéry. Takové praxe a stáže zvyšují nejen odborné dovednosti mladých lidí, ale taky posilují šance na to, že po dokončení studia absolventi zůstanou v regionu.

Kovářští učni ze Střední školy gastronomie, farmářství a služeb se opět zúčastnili populárního Řemeslného jarmarku na hradě Sovinec a zase po sobě zanechali velkou stopu.

Téma rovnováhy mezi online a offline životem je všudypřítomné, a ještě na významu poroste. Jak se do většiny profesí derou technologie, bude stále důležitější umět od nich po práci utíkat. Mimo obrazovky a displeje, mimo internet a signál. Třeba do přírody, třeba do zahrady.

Už jsme na positivJE mluvili s pěknou řádkou mladých absolventů zdejších dvou gastronomických škol. Jejich dnešní úspěchy mají často společnou jednu věc – jako studenti se účastnili všelijakých odborných soutěží. Zkušenosti z nich pak zúročují v profesním životě, a to dokonce i tehdy, když nezůstanou věrni svému oboru. Proto tak rádi píšeme o...

Dobrá škola neustále hledá způsoby, jak dovést své žáky k co největším znalostem. A při jejich motivování se nemusí omezovat pouze na známkování.

Průmyslové školy to zejména s praktickou přípravou studentů nemají snadné. Firmy, ve kterých se absolventi ucházejí o práci, jsou většinou oproti škole technologicky odskočeny, a tak mohou být rozjezdy mladých lidí v robotizovaných a digitalizovaných firmách složitější.

Od ředitele po školníka je už zřejmě každému jasné, že klasickému vzdělávání je odzvoněno. Pracovní trh, na který školy žáky připravují, se mění. Každé zodpovědné vedení školy s pedagogy řeší, jak se k tomu postavit.

Svět se mění před očima a ubývá míst a situací, kde si člověk připadá jako v dobře známém prostředí. Jestli ho někdy zahřeje u srdce, že je všechno na svém místě, musí se tak stát při pohledu na práci uměleckého kováře. Poctivé řemeslo, kde se nepotkáte s žádnými moderními technologiemi a kde o výsledku rozhoduje um a šikovné kovářovy ruce....

Docela často jsme z různých míst dotazováni, jak si Jesenicko vede v přeshraniční spolupráci s Polskem. Upřímně, moc toho z rukávu nesypeme. Rozhodně jsou tu partnerství v cestovním ruchu, občas se objeví projekty meziobecní spolupráce, ale v byznysové rovině směrem na Polsko velký pohyb nevidíme.

Obchod, hřiště, kostel, hospoda, dobrovolní hasiči a škola, to je "svatá šestka" tvořící základní vybavení, které potřebuje obec mít, aby plnohodnotně žila. S vylidňováním venkova a změnou chování lidí, se vlastně každý z nich musí o přízeň aktivně ucházet.

Z průzkumů vychází, že čeští studenti mají docela zájem podnikat. V praxi ale vidíme, že ve školách není podnikavosti věnována dostatečná pozornost. Ve chvíli, kdy absolventi nastartují kariéry v roli zaměstnanců, už se do podnikání logicky tolik nehrnou. To je škoda. I proto s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK) městu Jeseník tolik...

To se zase jednou povedlo, trefit způsob, jak dětem podat důležité téma. Na školkové děti nemůžete nastoupit s klimatickou změnou, chcete-li je přitáhnout k zájmu o životní prostředí. V mateřské škole ve Velké Kraši se každoročně zapojují do sběru odpadků na Den Země, letos se to rozhodli povýšit. Vymysleli si, že na vystoupení dětí u příležitosti...

Jako super, že si dneska dokážete všechno 'vygooglit', jenže zkuste být v takové době učitel základní školy a mít aprobaci například na dějepis. Osvědčenou cestou je vtáhnout žáky do děje(pisu) fyzicky, nechat je si na historii opravdově sáhnout.

Na podzim roku 2023 skupina mladých jesenických studentů z neformální skupiny EraYouth, skládající se z Romana Timothy Velce, Petra Velce, Jana Macečka, Anny Koriťákové a Kryštofa Horníka, přišla s myšlenkou, která by mohla pomoci ke změně vnímání přírody u mladé generace na lokální úrovni. Iniciativa "Společně pro stromy" byla zrozena s cílem...

Studenti jsou v pohodě, ti se úspěchů nepřejí, ale positivJE poněkud dochází slova, protože co originálního jde ještě napsat o neustále se opakujících skvělých výsledcích robotického týmu Gymnázia Jeseník?

Deváťáci momentálně píší jednu ze svých nejdůležitějších životních kapitol, když podávají přihlášky na střední školy. Na Jesenicku možná nemáme potíže s kapacitami škol, jako to vloni měli zejména v Praze a Brně, zase tady ale nemáme tak pestrou nabídku oborů.

Evropská unie nejsou jenom dotace, Evropská unie jsou i další příležitosti. Třeba studijní, prostřednictvím velkorysého programu Erasmus+, který umožňuje žákům a studentům mezinárodní výjezdy. Ne nadarmo je pak mladší generace výrazně proevropská, když si díky EU užívá dostupného cestování po kontinentu.

Z praxe víme, jak velké téma je pro firmy automatizace výroby a jak hodně práce mají vývojáři robotů. Jde o super dovednost, umět robotizovat fabriku, za takové schopnosti vám utrhnou ruce.

Podle dat Agentury pro sociální začleňování a výzkumníků z PAQ Research jesenické střední školství vybočuje při srovnání s českým průměrem ve dvou ne nepodstatných parametrech. Rovných 6 % deváťáků u nás nastupuje na učební obory neukončené ani vyučením (v ČR je to pouhých 0,8 %). A skoro 12 % našich středoškoláků mění během studia školu, obor,...