V roce 2015 na Hotelové škole V.Priessnitze klučina z Orlických hor odmaturoval a dodnes z toho profesně těží. On se totiž do Jeseníku na střední školu vypravil naprosto cíleně i za cenu bydlení na internátu. Naše hotelovka je totiž mezi zájemci o gastro obory vyhlášenou líhní barmanů. To byl i dětský sen Tomáše Bielčíka, který si házel šejkrem už...

Poslední příspěvek v roce musí patřit LIDEM se stejnojmenné sekce webu positivJE. Snažíme se držet tempo 'jeden příběh za týden', takže i v roce 2023 to byla asi padesátka jesenických patriotů. Všechno příběhy plné vůle, vytrvalosti a vášně, porce inspirace pro Jesenicko zdarma.

Z televizních pořadů o vaření často čiší ta láska ke kuchařskému řemeslu a k prvotřídním surovinám, moc pěkně se na to kouká. Pokud člověk při sledování nemá prázdný žaludek ;-) Stejně se ale nezbaví dojmu, že je to navoněné jen kvůli těm kamerám.

Jestli nás paměť a archiv neklamou, je Viktória Olléová první zástupkyní Strachoviček (u Velkých Kunětic), o které si na positivJE čtete. K rozhovoru s ní jsme se dostali v rámci oslav 30. výročí jesenické hotelovky, tehdy škola představila svým studentům pár svých absolventů.

Výtvarník Filip Raif nám zatím dává příležitost jej představit Jesenicku jen jeho dílem. I když, "jen jeho dílem" – za kreativce mluví nejvíc právě práce a té podařené za sebou má Filip už hodně. A před Vánocemi přidává další.

Když vyrůstáte na geograficky malém území, jakým je například Jesenicko, nějak vás to formuje. Třeba v podnikání to ve vás aktivuje jakési neviditelné vnitřní měřítko bránící vám přemýšlet o svém byznysu odvážněji. Možná dokonce globálněji. Říká se tomu skleněný strop a není to žádná šokující "diagnóza", souvisí to prostě s velikostí místa, na...

V rámci oslav třicátin Hotelové školy Vincenze Priessnitze nám vedení školy zprostředkovalo příležitost udělat rozhovory se třemi jejími zajímavými absolventy. Ačkoliv často používaným synonymem pro povolání dostupné po vystudování obchodní akademie je 'účetní', zrovna první respondent a absolvent zdejší obchodky je klasické účtařině poměrně...

Skáčete padákem? A skáčete hodně často a hodně dobře? Protože kdyby jo, možná byste se mohli ocitnout v týmu, který se jednou za čas pokouší překonat sekvenční světový rekord v letu největšího počtu parašutistů (65) v sestavě. Šlo by o světový výběr, ve kterém má česká škola parašutismu dva zástupce a jedním z nich je jesenický Martin Kučera.

Českoveský Roman Janas už 18 let pracuje na tom, aby naše vnímání válečné historie na Jesenicku neopomíjelo ten fakt, že vedle jeho obyvatel a bojujících vojáků, to byli také zajatci, kdo válkou trpěl.

Sotva v kavárně dosedla ke stolu, nepřestala po očku sledovat svůj mobil. Bylo to pár dnů po napadení Izraele Hamásem a pár hodin od přesunu Jany Zlámalové a jejích dětí do Jeseníku z izraelského Tel Avivu, kde žijí. Aplikace jí v telefonu zobrazovala poplachy a dopady raket. I během našeho povídání se displej párkrát rozsvítil.

Kdo si pamatujete hokejovou legendu Wayna Gretzkého, svého času nejlepšího hráče světa, ten na dresu nosil legendární číslo 99. Sice závodně nesportuje, ale ve své disciplíně patří mezi nejlepší, a taky má číslo 99 – jesenický výtvarník Jaromír Švejdík. Pod uměleckým jménem Jaromír 99 tvoří vizuálně snadno zapamatovatelné obrazy, grafiky, komiksy…...

Pravidelný čtenář si jistě ráčil všimnout, že závodní sezónu mikulovického kulturisty Pavla Kostorka sledujeme poctivě. Protože zhruba víme, co potu a diet za jeho pódiovými umístěními stojí, chováme k jeho sportování velikou úctu. Je na poklonu, kam v roli amatérského svalnatce vystoupal a že svoji výsledkovou laťku neustále zvedá.

Může to znít jako protimluv, když rocker vydá knížku pro děti, jenže v případě muzikanta Kuby Šlosra to má svoji logiku. Jako textař The Machine má k psaní hodně blízko a podobně blízko má ke čtení pohádek. Čte svým dětem a trochu nestíhá víly a jednorožce ;-)

V létě jsme psali o Marku Pavlíkovi, který se vrátil z Brna do Jeseníku, a přitom si udržel zajímavou kariéru v Siemensu. Jako technik zprovozňující parní turbíny po celém světě byl pro svého zaměstnavatele natolik důležitý, že ten než by o něho přišel, mu raději vyšel vstříc s úpravou pracovní náplně. Ubylo výjezdů a Marek chod turbín hlídá...

Kde se v nás "starších" bere to přesvědčení, že dnešní mládež je "nějaká divná", když nám se v redakci schází tak zajímavé životopisy. Ano, zástupci generace Z jsou jiní, někdy dokonce hodně jiní, ale v zásadě jsou sebevědomější, a to přece chceme. Kromě toho, oni nastupují do o dost složitějších podmínek, vztáhneme-li to na pracovní trh. Míra...

Na začátku bylo slovo. Více slov. Když pochopila, že (mluvená) slova jí jdou a baví, to tehdy coby brigádnice průvodcovala na Jánském Vrchu, dost zásadně to poznamenalo její následnou pracovní dráhu. Prakticky až do dnešních dnů a jízda nekončí.

Tomu se říká loajalita zaměstnavateli. Od maturity je zdravotní sestra Alena Potěšilová věrná jesenické nemocnici a nikdy nezáleželo na tom, kdo je jejím nadřízeným a na jakém je oddělení. Celý svůj profesní život chodí do stejného zdravotnického zařízení a je v něm skutečným inventářem. Zároveň ale i neocenitelným ztělesněním zkušenosti.

Jesenický Tomáš Neuwirth se nejvíce proslavil coby fotograf pořizující úchvatné snímky z ptačí perspektivy. Jeho fotky sbírají medaile po celém světě, ale jemu to jakoby nestačí ;-) Zúročování své uznávané práce každoročně realizuje prostřednictvím nástěnných kalendářů, letos k tomu přidává ještě knihu.

Rozumíme, že kulturistika je pro někoho kontroverzní sport, na němž odrazuje někdy až nepřirozená velikost svalů. Ať se řadíte k fanouškům či nefanouškům svalnatých těl, nemůžete jejich nositelům upřít železnou vůli, s jakou musí soutěžní verzi kulturistiky provozovat. Nenapadá nás jiný sport, u něhož jsou dobré výsledky tak zásadně odvislé od...

V lednu 2021 jsme vám na positivJE představili Terezu Koukalovou, tehdy studentku designu oděvů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Mluvila o svých plánech a snech. Z jejích úst zazněly věci, jako vlastní módní kolekce, touha vrátit se na Jesenicko, ambice živit se v oděvním průmyslu… Když jsme mladou návrhářku z Filipovic potkali teď, hlásila...

Aktuálně žije v Praze, ale za jen o něco jiné konstelace by klidně mohla žít na Jesenicku. Je na začátku své profesní dráhy, nicméně hned její první zaměstnání by do určité míry šlo dělat distančně. Mladou holku s jesenickým gymplem v kapse už od dětství provází láska k cestování, a to v jakékoli situaci. Jestli přes školu v rámci studia...

Přejeme si a potřebujeme na Jesenicko nalákat více těch, kteří region opustili kvůli studiu a práci. Dostkrát se to nepovede, určitě ale víme že mezi exJeseníčáky rozesetými po všech koutech (nejen) Česka je hodně těch, jimž rodný kraj zůstává v srdci a mají zájem se v něm promítnout, když nepadá v úvahu návrat.