Viktor Květoň hraje důležitou roli v rozvoji Jesenicka

01.04.2021

Jsme napjatí, jaká čísla nám o počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí žijících na Jesenicku dá právě probíhající sčítání lidu, ale máme obavu, že to dopadne pro Jesenicko neslavně. Mladí se sem po studiích moc nevrací, pak nezbývá než upínat pozornost k těm, co s titulem budují své kariéry mimo okres, ale jsou připraveni svému rodnému kraji cosi vrátit.

Takovým typem je mikulovický rodák Viktor Květoň. Už od vysokoškolských studií žije v Praze, ale na Jesenicko myslí "dnem i nocí". Ze své pozice ani nemůže jinak, je z něj odborník na regionální rozvoj. Však je jedním ze dvaceti panelistů, které jsme pozvali na 6. dubna do diskuse o odlivu mladých lidí z Jesenicka.

Viktor odchodil první stupeň na ZŠ Mikulovice a pak byl studentem historicky první třídy nižšího gymnázia v Jeseníku. Jeho třídní učitelkou byla tehdy čerstvě vystudovaná Magda Dostálová, která je dnes už legendou školy :-) Když Viktor vzpomíná na tohle období, vybavuje si fajn kolektiv, zeměpisné olympiády a to, že hrál florbal a okresní volejbalovou soutěž. A hodně běhal. Má dojem, že dlouho držel na gymplu nějaký rekord na 1500 metrů. Emile Vodáku, drží ho furt?

Po maturitě se dostal na Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, kde začal studovat geografii a regionální rozvoj (jeho bakalářka byla o tunelu pod Červenohorským sedlem). Škola mu náramně šla a bavila ho. Už během studií se propojoval s profesním světem. Třeba pracoval ve firmě, co připravovala nové atlasy, ale hlavně se začal angažovat v Institutu pro strukturální politiku, kde přičichnul k analytice - například k hodnocení přínosů a dopadů různých politik na regionální rozvoj. Možná i vinou toho, že sám pochází z dejme tomu slabšího Jesenicka, se zajímal o to, proč se regiony rozvíjejí nerovnoměrně, co stojí za jejich úspěchem či problémy, jak a čím to lze měnit a jaké jsou zkušenosti z jiných zemí.

Ve třiadvaceti z něj byl magistr, o pět let později doktor, a ve svém rozvoji pokračoval dál. Jen tak mimochodem, vloni v červnu se stal docentem, čímž sám nakročil mezi českou elitu v oblasti regionálního rozvoje. Ovšem, když se vrátíme zpět, už na sklonku profesní dráhy si Viktor vytyčil, že chce propojovat výsledky výzkumu s praxí a své nesporné know-how chce zúročovat i v praktických oblastech. Takže i čtyři roky, co učil regionální rozvoj na pražské VŠE, neustále hledal cestičky do soukromého sektoru. V roce 2013 dostal laso vrátit se na svou alma mater Univerzitu Karlovu, kterou vyslyšel, a od té doby zde působí a pracuje s ikonou regionálního rozvoje prof. Jiřím Blažkem. Jasně se ukazuje, že když se dostanete k super lidem i vaše kariéra může nabrat super obrátky, a to se povedlo i Viktorovi. Cítil, jak roste jeho erudice, jak dostává nabídky ke spolupráci na zajímavých projektech pro firmy z Česka i zahraničí, ministerstva i mezinárodní organizace (Světová banka, Rozvojový program OSN).

Příkladem je spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), kde zpracoval části nové Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a má dost na svědomí i studii o Jesenicku, kterou společně se zmíněnou Strategií schválila letos v lednu Vláda ČR. Viktor se tak stal pro okres Jeseník cenným kontaktem právě na MMR.

O něco déle je také externím spolupracovníkem Technologické agentury ČR (TA ČR), kde se podílí na hodnocení výzkumných programů, jež TA ČR realizuje.

Asi největší sousto, pokud jde o využití jeho erudice mimo univerzitní půdu, je práce pro Světovou banku sídlící ve Washingtonu. V roce 2018 si ho vybrali do mezinárodního týmu, který dělal analýzu výkonnosti českých malých a středních podniků, na jejímž základě vznikla nová koncepce podpory firem v Česku. Díky kvalitně odvedené práci teď stejná instituce nabídla pokračování spolupráce na svých projektech v Rumunsku.

Vědců jsou na světě stovky tisíc a o své místo na slunci se musejí prát. Viktor je v tom praní se poměrně úspěšný, docela dost je se svými výsledky citován v zahraničních tzv. impaktovaných médiích. Poměrně často kvůli práci cestuje po světě - několikrát byl v USA, taky v Číně, Skandinávii...

... i do Jeseníku, nebo tedy Mikulovic, pravidelně zajíždí a vzkazuje všem zdejším starostům, že je připraven pomoci radou či nějakým propojením, udělá to moc rád.

Emile, i kdyby ten rekord v běhu nedržel, tak ho láska k tomuhle sportu neopustila, spíše naopak. Má uběhlý Pražský mezinárodní maraton (3:52), a coby občan čtvrti Běchovice se pravidelně účastní i zdejšího nejstaršího nepřerušeného běžeckého závodu na světě "Běchovice - Praha", a když má dobrý týden (rozuměj nehoří pracovní termíny), klidně naběhá i 50 kilometrů.

positivJE si mikulovického Viktora Květoně bude tuze předcházet, našim snahám totiž může být hodně užitečný.