Kateřina Kučerová začala na ZŠ Mikulovice, dnes pracuje na University of New York in Prague

26.10.2023

Kde se v nás "starších" bere to přesvědčení, že dnešní mládež je "nějaká divná", když nám se v redakci schází tak zajímavé životopisy. Ano, zástupci generace Z jsou jiní, někdy dokonce hodně jiní, ale v zásadě jsou sebevědomější, a to přece chceme. Kromě toho, oni nastupují do o dost složitějších podmínek, vztáhneme-li to na pracovní trh. Míra nejistoty, čím a jak se budou živit, je znatelně vyšší, než tomu bylo před lety.

Když jsme si při natáčení 23. epizody positivJE MOTIVATORU poslechli story mikulovické rodačky Kateřiny Kučerové, ubezpečili jsme se, že tahle generace se neztratí, pokud my jí to nebudeme kazit. A tak rodičové, doveďte děti ke vzdělání, ideálně v oborech a oblastech, jaké si oni přejí, dál už to nechte na nich.

Katka si v Mikulovicích odchodila základní školu a z ní zamířila na jesenickou obchodní akademii. Střední škola jí sedla, mimochodem pro kvalitní výuku angličtiny. Zvládnutí jazyka bylo určující pro další vzdělávání. To potřebovala směřovat ke splnění osobního snu – dostat se do Asie a milovaného Japonska. Dlouho víme, že nejen z gymnázia míří absolventi na vysoké školy, také Katka po maturitě usilovala o další stupeň. Napoprvé to na Univerzitě Palackého nevyšlo, jenže si nenechala vzít chuť. Rok efektivně využila k absolvování jazykové školy.

Druhé přijímačky klaply, v roce 2014 nastoupila na olomouckou univerzitu, studovat kulturní antropologii. Čistě humanitní obor zabývající se lidskými kulturami, takže kmeny a migrací. Však jí studium zavedlo s výzkumem i na Žulovsko. Chvíli zkoušela paralelně studovala i japonštinu a v rámci práce ve studentském klubu se starala o zahraniční studenty, kde se potkávala právě i s Japonci a Korejci a provozovala bojový sport zvaný tai-chi. To vše s jasnou motivací – dostat se do Asie.

Všem budoucím studentům prozradíme Katčin recept na nejlevnější způsob cestování. Vyberte si zemi, našetřete na letenku a odjeďte tam dělat dobrovolnické práce. Ona se tak dostala jednou do Japonska a jednou do Koreje, kde ano, uklízela v restauraci, ale taky doučovala japonské děti angličtinu. To všechno za nocleh a stravu, což studentská peněženka kvitovala. Jak jinak za cenu letenky poznávat odlišnou kulturu v poměrně drahých zemích? "V dětství sem říkala, že pojedu do Japonska, pět let jsem si z brigád šetřila, a nakonec jsem odjela.", trefně glosovala Kateřina.

Když dostudovala na UPOLu, chvíli zvažovala magisterské studium ve Skandinávii, nakonec to ale odpískala. Vlastně jí k životu vyhovovala Olomouc, jenže zajímavá pracovní příležitost jí nakonec nasměrovala do Prahy. Kamarádovi v ní pomohla rozjet korejskou cestovní kancelář.

A když už Prahu kousla :-) propracovala se nakonec i k regulérnímu nástupu do firmy. Ale ne úplně tuctové – bez pár měsíců 4 roky pracuje pro pražskou University of New York in Prague (UNYP), kde se dál věnuje milovanému kontaktu s mezinárodnem. Má na starost koordinaci studijních pobytů a stáží studentů školy do zahraničí a zároveň pomáhá cizincům přijíždějícím studovat do Prahy na UNYP. Proto se tak roztomile omlouvala studentům jesenické hotelovky a obchodky, že na své přednášce možná bude občas hledat česká slovíčka, když v práci jede všechno v angličtině. Nakonec i toho magistra 'mezinárodní management' na University of Bolton při zaměstnání studovala v angličtině. A češtiny si moc neužije ani doma. Jejím přítelem je chlapík z Chile a vlastně i nejbližší okruh přátel tvoří vesměs cizinci. Za mateřským jazykem holt dojíždí do Jeseníku a teď má i zářez na své domovské škole, kam na pozvání positivJE přišla namotivovat mladou generací, v jejíchž rukou už brzo tahle země bude.

Made in Jesenicko © 2024 positivJE. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies