Eva Drtilová bojuje zažito

13.01.2020

Nestává se úplně často, že sednete s jednadvacetiletou holkou na kafe a jenom koukáte, jak srovnaný má život, a hlavně kolik už roků si jede podle sebe. Absolvovali jsme jedno takové sezení, potkali jsme se s velmi milou Evou Drtilovou ze Zvole (u Zábřeha), která ale má hlubokou vazbu na Jeseník.
Před dvěma lety zde vystudovala hotelovou školu, kterou si tehdy vybrala kvůli zahraničním stážím, díky nimž je hotelovka v regionu pověstná. Eva chtěla cestovat, a tak hned při první možné příležitosti na střední odjela na praxi do Skotska. Škola ji bavila, hlavně tedy věci kolem barmanství, přípravy kávy... však taky jezdila po soutěžích, vyhrávala a brigádničila coby baristka v jesenickém Coffee Natura Baru.
V hlavě nosila různé nápady, ze svojí cesty na ostrov Bali, kde byla jedno léto, si přivezla bambusové brčko a dost seriózně uvažovala o tom, že je začne dovážet do ČR, aby udělala něco pro lepší životní prostředí, protože viděla, jaké množství plastových brček tady spotřebujeme. Souhrou náhod se s myšlenkou ocitla v soutěži pro středoškoláky Soutěž a podnikej, kterou sice nevyhrála, ale možnost mluvit o svém nápadu se zkušenými lidmi z byznysu ji dost otevřela oči, a tak to zásadně, že rezignovala na letadlem dovážená bambusová brčka a začala řešit, jak přírodní brčka produkovat tady v Česku z českého obilí. Asi tušíte, že současné zemědělství pracuje s vyšlechtěným obilím, kde stéblo nehraje žádnou roli, jde o zrní. Proto Evě trvalo rok, než do ruky dostala takový klas, z něhož byla schopná 100% přírodní slámku vyrobit. Dopadlo to tak, že do toho zatáhla odborníky na staré odrůdy a na podzim 2018 zasela na poli za barákem žito. K jejímu překvapení obilí krásně vyrostlo (stébla měřila skoro 2 metry), a tak se se sestrou Eliškou na pole vypravily, vybaveny nůžkami začaly sklízet ;-) Musel by to být úchvatný pohled z dronu na tyhle dva "kombajny" klátící tempem 20 stonků za minutu žitné pole. Ale děvčata bojovala celé léto. Vyrobit přírodní slámku obnáší zaset a sklidit obilí, stébla nastříhat, pak převařit, nasušit a zabalit a pak dejme tomu distribuovat do gastronomických zařízení. Jo, a ještě si zajistit certifikát o zdravotní nezávadnosti. Tak po to zabalení včetně kulatého razítka už to sestry Drtilovi mají zmáknuté a pěkně ručně, ta brčka mají příběh. To je to ZAŽITO. Člověk by čekal, že teď Eva začne řešit obchodní část svého rodícího se podnikání, ale ona ne. Jednak chce cestovat (už proběhl Salvador, Island...), ráda by na Nový Zéland, k tomu studuje VŠ hotelový management v Opavě... Z brček má samozřejmě radost, ale prostě to necítí tak, že potřebuje nabrat desítky kaváren a barů. Jako že poptávka by byla nebo stoprocentně bude, až EU plastová brčka zakáže. Eva na to jde srdcem a svá žitná brčka nabízí jen podnikům, ve kterých se sama jako host cítí dobře. Mimochodem Coffee Natura Bar už je má taky ;-) Pro nás malinko překvapivý, ale vůbec ne špatný přístup. Ona dokonce utrousila poznámku, že by jí vůbec nevadilo, kdyby přechod na dražší přírodní brčka přivedl podniky k rozhodnutí slámky celkově zrušit. No tak fandíme Evě v jejím k přírodě šetrném přístupu, tenhle typ zodpovědnosti je moc fajn.
Není to všechno, co tahle šikovná holka dělá. Jak má hrozně blízko ke kávě, pracuje v ČR pro salvadorskou značku Café Majada. Ostatně zítra odlétá právě do Salvadoru, kde se bude vzdělávat, pomáhat se sklizní..., vrátí se opět o něco vzdělanější, a tudíž věrohodnější ambasadorku této kávové značky.
Přáli bychom vám všem, poslechnout si tuhle pozitivně naladěnou okatou holku osobně, opravdu potěší, jak upřímný, bezelstný a vlastně hrozně příjemný život dnešní mladá generace může žít. Když si ten život trochu "moderuje".
Ve všem, co bude Eva v budoucnu dělat, jí bezmezně fandíme, neboť jsme si jisti, že vždy půjde o dobrou věc. A budeme sledovat, kam se vyvine její příběh 'slámky zpola'.

Foto: vlevo Eliška, vpravo Eva