Štístko? Seznamte se, Jiří Horčička

13.12.2018

Když si necháte odvyprávět 28 let života Jirky Horčičky z Bělé pod Pradědem, zůstane vám v hlavě jedna otázka a jeden dojem. Ptát se budete, jak to všechno stihl a budete mít dojem, že ten kluk, na co sáhne, to mu jde. Pozorný posluchač však odhalí, že každému Jirkovu úspěchu předcházela tvrdá a cílevědomá práce a jeho život nestojí na náhodách či štěstí.
Kdyby mohl, v rodném listě by měl jako místo narození hájenku, v níž na Mlýnkách vyrostl. Ačkoli od dětství s rodiči dosti cestoval, Jeseníky se svojí přírodou by za nic na světě (na trvalo) nevyměnil. Mimochodem angličtinu ho od pěti let učila Lenka Šmídová (ta Lenka Šmídová Allen, o níž jsme v positivJE psali 18.9.2018).
Jirka se v mládí vždycky motal kolem sportu a lyžování, ale nikdy nijak vrcholově. Až během studií na jesenickém gymnáziu vyrazil s Fenix Ski Teamem na závody do Německa, kde se mu hned zadařilo. Chvíli na to přišly první úspěchy, získal několik republikových titulů a několikrát se účastnil Mistrovství světa. Stal se členem juniorské reprezentace a později po přestupu do armádního klubu Dukly Liberec členem reprezentačního družstva mužů kde po boku Lukáše Bauera závodil na světových pohárech. Povedlo se mu vyhrát Kontinentální pohár a o účast na Zimní olympiádě v Soči (2014) přišel až kvůli zranění. To nakonec ukončilo celou jeho závodní kariéru.
Jak je mu vlastní, po hlavně a na plné pecky se pustil do dokončení vysoké školy na vysněném oboru konstrukce a dopravní stavby na ČVÚT. Učarovaly mu velké stavby a železnice, což se v tunelařině snoubí společně. Od roku 2017 Jiří pracuje v Norsku pro český Metrostav, kde z pozice stavbyvedoucího řídí tunelovou část projektu dvou tunelů a mostu o celkové délce 5 km. S obrovským zaujetím popisuje, že nejen v projektování podzemních staveb jsou Češi světovou špičkou a moc ho mrzí, že např. technologickou jedinečnost tunelu Blanka pod Prahou přebily spekulace o korupci.
Jiří Horčička se nespokojil s prací snů. Když sháněl pro maminku pěknou láhev na vodu, nemohl si vybrat. Tenhle impuls vedl k založení vlastního brandu Drinkit (r. 2014). Drinkit je dnes menší manufaktura v Adolfovicích, v níž se vyrábí 100% české designové skleněné lahve na pití. Nějakým způsobem se na všem podílí už asi 15 lidí z Jesenicka a dle slov Jirky tomu vždycky takhle bude, je to místní firma a basta. Ambice má Drinkitka, jak jí žoviálně říká, větší, aktuálně se řeší expanze na takřka neomezený trh ve Spojených státech.
Prozatím poslední větší aktivitou Jirky je Fjolls expedition, což je vlastně jen název party šesti přátel, která se snaží jednou až dvakrát za rok vyrazit na nějakou expedici např. na Sibiř či do Skandinávie a nemluvili bychom o tom, kdyby se jim v roce 2017 nepodařilo z expedice na Aljašku pořídit velice úspěšný dokument 'Divočinou Aljašky', který Jirka režíroval (ČSFD 75 %), dokument zde a který získal Cenu diváků na festivalu Expediční kamera. To z Fjollsu udělalo trochu serióznější zábavu.
Co Jiří chystá dál? Nechme se překvapit, každopádně fanouškům tunelu pod sedlem vzkazuje, že pokud by se mělo jít do varianty pouze železničního tubusu, rád se do debat o případné realizaci zapojí. Takový projekt by ho extrémně zajímal. Tak si pohněte, než nám ho přetáhne The Boring Company Elona Muska.