Poker face Petra Kuběnky

05.03.2019

Domašovský rodák Petr Kuběnka vám asi velmi snadno zboří mýtus o tom, jak musí vypadat správný hráč pokeru. Nejen proto, že jeho samotného při hraní zdobí mírný úsměv, ale taky proto, že jeho poker face můžete vidět na opravdu velikých turnajích přenášených televizí.
Ve svých 29 letech si svým umem dokázal od pokerových stolů odnést odhadem 3 miliony korun a připustíme-li, že Petr má hraní stále jako zábavu, není to zábava špatná. Hrát poker na téhle úrovni ale není totéž, jako mastit prší někde na dece u vody. Poker, minimálně z pohledu jeho hráčů, není hazardní hra, je to hra psychologie, neúplných informací, a tudíž je blíže matematice, kombinatorice a pravděpodobnosti. Na poker musíte mít hlavu.
Petr celé dětství lítal po Bělé se svými vrstevníky a hrál fotbal za místní klub. Maturoval na jesenické strojní průmyslovce, pokračoval na vysoké škole v Ostravě, ale vydržel tam jenom rok. Prostě ho to táhlo ke kartám, kde se v tu dobu online pokerem docela slušně živil. Vrátil se domů a z Bělé rozjel několik pokerových klubů od Jeseníku přes Šumperk do Zábřeha až po Uničov.
Osobní ambice ho nakonec zavály do Prahy, kde se poprvé věnoval i serióznímu zaměstnáni. Pracoval ve společnosti zabývající se chytrými elektroinstalacemi. Jenže netrvalo dlouho a v Petrovi se znovu probudily podnikatelské sklony a z firmy odešel. S kamarádem si založili firmu vlastní, jejíž činností jsou elektroinstalace do tzv. chytrých domácností. Ač ho za pokerovým stolem stále můžete potkávat, vy jen jako diváci, protože objíždí velké turnaje, z dlouhodobého pohledu prioritu dává firmě. Teď ještě ne, v lednu se kvalifikoval na podzimní evropskou část světové série pokeru (se startovným 10 350 eur), už teď se na ni připravuje. Mimochodem na téhle lednové Grand Prix si Petr vylepšil osobní maximu, kdy si odnesl výhru téměř 36.000 eur.
Jak sám ale říká, právě kvůli rodině to s kartami v ruce nevidí na moc dlouho. Rád by zpomalil, omezil noční vysedávání na pokerových turnajích a třeba se častěji dostal na rodné Jesenicko. Ostatně s návratem sem Petr počítá. Škoda, že to má v plánu až v důchodovém věku.