Petr Bubík - ten, co krotí vítr, vodu, slunce

26.12.2019

Že stopy Jeseníčáků vedou za 'velkou louži' už dávno víte, doposud to byli místní rodáci žijící v USA. Dneska vám přinášíme svědectví, jak i Kanada těží z kvality českých lidí.
Psal se rok 1988, když zimní olympijské hry probíhaly v kanadském Calgary a student Petr Bubík na mohelnické elektrotechnice hltal záběry ze 'západu' a snil o tom, že na takovém místě bude jednou žít. I třicet let od změny režimu si je jist, že kdyby nepřišla Sametová revoluce, určitě by emigroval. Takhle to měl o dost jednodušší. Na tehdejší socialistické poměry Petr vyrostl v poměrně kosmopolitní rodině, například jeho prarodiče žili nejdřív chvíli ve Francii a od 1968 v Kanadě, takže se jeho brzkému odchodu do zahraničí nemůžeme moc divit.
V tomhle směru určující bylo studium na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Mohelnici, kde zcela propadnul oboru vodní elektrárenství, což umocňovala také tehdy probíhající stavba unikátní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.
Pět roků po převratu, šest roků od oné olympiády Petr nastoupil na univerzitu v Calgary, kde vystudoval strojírenství a udal směr svému profesnímu životu, v němž hlavní roli hrály a hrají živly jménem voda a vítr. Po vysoké škole začal pracovat jako specialista řídících systémů, kde asi tři roky pronikal do tajů hydro elektrárenství. Pokud jsou druhou nohou ekologické energetiky větrné elektrárny, tak těm se Petr věnoval ve svém druhém zaměstnání u renomované společnosti Hatch. Zde měl přes osm let na starosti kompletní projektový management od studií, přípravných prací, projektování, přes realizace až po samotný provoz větrníků. Jeho touha - stát se v oboru skvělým odborníkem, mu už po pěti letech umožnila být také nezávislým poradcem u projektů obnovitelné energie, takže vše okolo malých vodních, větrných a přečerpávacích elektráren, bylo to, s čím pomáhal. Vše vyvrcholilo v roce 2014, kdy se svými kolegy založil společnost Turning Point Generation, jejímž nejbližším cílem je vybudování první přečerpávací elektrárny v kanadské provincii Alberta. Zde si nejde nevšimnout podobnosti s našimi Dlouhými stráněmi. K těm ještě jedna veselá historka. Když si do nich Petr před pár lety naplánoval výlet, když byl na skok v rodném Jeseníku, chtěli po něm v prohlídkovém centru elektrárny zakoupit minimálně 15 lístků, aby odborná exkurze mohla proběhnout. Neváhal, a ze své mohelnické "alma mater" SPŠE vypravil autobus studentů. Všichni byli z díla nadšeni. A Petrovi Bubíkovi se zjevně podařilo tohle technologické nadšení přenést i do Kanady, kde právě teď pod jeho vedením vrcholí projektování menší verze Dlouhých strání - The Canyon Creek project. A to by mohl být takový Petrův "pomník", protože (se podržte) na příští rok plánuje přesun celé své početné kanadské rodiny do Česka - do Jeseníku! Milované čtyři děti i s manželkou Corrie přestěhuje alespoň na nějaký čas do svého rodného kraje, aby dětem i ženě ukázal, odkud pochází, kde je ta rodná hrouda. Že Petrovy znalosti využije Fenix, asi nemůže nikoho překvapit ;-) To spojení je až pohádkové a na jeho konci jsou tři spokojené strany - Jesenicko, Petr Bubík se svojí rodinou a jesenická společnost Fenix.