Marcela Vaňková, básnířka z hor

04.06.2019

Mozaika našeho kraje je skládána z drobných kamínků. Potřebujete tady mít dobré sportovce profíky a amatéry, musí tu být malí i velcí podnikatelé, důležité jsou školy a školky, fungující obecní, městské i státní úřady, neobejdete se bez rodičů dětí a rodičů rodičů těch dětí, o něž se starají sociální pracovníci a neziskový sektor fungující musíte mít. Ještě něco? Jasně, potřebujete kulturu, a to ve všech jejích disciplínách. A to tu máme!
Novou zástupkyní něžné poezie je Marcela Vaňková, která si říká 'Marcela básnířka z hor'. Rodačka z Vizovických vrchů je už třicet let šťastnou obyvatelkou Jeseníků, které si užívá v létě na kole a pěšky, v zimě na běžkách. Dary přírody té lesní i zahradní zpracovává na sirupy, s nimiž pak zásobuje rodinu anebo vánoční jarmarky. Potkat byste ji mohli na některém závodě horských kol seriálu Jesenický šnek a i uvidíte-li dva kolo táhnoucí Sibiřské husky, měla by to taky být Marcela.
K psaní poezie ji přivedlo právě to toulání po venku, pozitivní emoce ji do hlavy nahazovaly rýmy a verše, část z nich se dočkala napsání a dneska je na světě první sbírka, kterou pod názvem Motýlích křídel prach letos vydala. Básničky doplnila vlastními ilustracemi, fotografie pořídil její muž Vladimír. Útlá knížečka básní by se ráda stala součástí vaší regionální knihovničky. Sbírka je takovým průřezem života a jelikož Marcela pracuje jako terénní pečovatelka v Centru sociálních služeb, minimálně některé básně jsou tímto ovlivněny. Ale jsme daleci toho, pouštět se tady do recenze díla, to si básně přečtěte a pak chytračte ;-)
Jen víc, jen houšť takových uměleckých počinů, je to nezbytná ingredience plnohodnotných životů, které na Jesenicku chceme vést.
Marcelo, ať Vám to píše, ať Vám to skládá.