Zdeňka Kainarová už přes půl století vychovává mladé muzikanty

Zdeňka Kainarová už 53. školní rok vychovává mladé hráče a hráčky na housle, kontrabas a cimbál a vede soubor Folklorek, který 26. dubna koncertem v jesenické kapli oslaví 10. narozeniny. Inu, Zdeňka Kainarová je na ZUŠce v pravdě učitelskou legendou.

V rozhovoru otevřeně mluví o tom, co dělá dobrého učitele, proč samotný talent žáka nestačí a co ji i po více než půlstoletí drží u hudby a práce s dětmi, které považuje za renesanční. Pléduje i za to, aby do budoucna nikoho ani nenapadlo fenomén uměleckých škol měnit.

Přečtěte si příběh energické ženy, která vychovala generace muzikantů na Jesenicku a stále v tom nehodlá přestat.

Odkud pocházíš?
Obec Domamil, okres Třebíč.

Kde teď žiješ?
Lipová lázně.
Další INSPIRÁTORY z Jesenicka najdete zde.

Co je na místě (v regionu), kde teď žiješ, nejlepší?
Ačkoliv jsme se se do Jeseníku stěhovali v r. 1983 kvůli bytu, našla jsem zde druhý domov. A lidé? Jako jinde. Ti, kteří jsou přátelští i ti, kteří na vás nenechají suchou nit.

Jak se jmenuje škola, na které učíš?
Základní umělecká škola Jeseník.

Jaké nástroje vyučuješ?
Housle, kontrabas, cimbál, soubor Folklorek / Folklorita.

Rozepiš se trochu více o vaší škole, v čem jste podle tebe dobří a co se vám daří?
Práce na ZUŠce symbolizuje výuku uměleckých předmětů v oboru hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém, vzdělává žáky a studenty, ale také představuje neméně důležitou výchovu volních vlastností.

Popiš svoji cestu, jak jsi se ke své stávající profesi učitelování dostala?
Pocházím z rodiny muzikantů. Z matčiny strany byli všichni hudebníci, dokonce na jednom zámku, v místě, kde působila naše rodina, je malé muzeum kapely mých předků. Bylo jasné, že budu pokračovatelem. Hudba se mi stala zaměstnáním i koníčkem.

Co zajímavého nám řekneš o svých učebních postupech a receptech na spokojené žáky, tj. co ti ve třídě funguje?
Výuka hudby je pracná záležitost pro učitele, pro žáka, pro rodiče dítěte. Bez pravidelného nácviku se člověk hrát na hudební nástroj nenaučí. K talentu je třeba vůle, trpělivost a výdrž.
Ze strany učitele k žákovi vidím nejdůležitější 3 aspekty:
1) Správná metodika výuky.
2) Žák musí cítit, že ho kantor má rád, že jim jde o společnou věc (i když ho jen nechválí).
3) Abych mohla předat vědomosti a lásku k hudbě, musím ji skutečně milovat, musím jí žít. Pak je šance, že ji student přijme.

V čem jsou dnešní děcka (žáci či studenti) opravdu skvělí?
Jsou tzv. renesanční. Chodí všude, do různých aktivit. Nevýhodou je pak řešení termínů společných aktivit. Ale jsou také skvělí v tom, jak mne umí "vytočit" :-), čímž mne udržují stále v pozornosti. Učím na ZUŠ 53. rok, ale stále se učím.

Co tě na tvém snažení baví ze všeho nejvíc a jaké máš další pedagogické ambice?
Mám po sedmdesátce. O ambicích si netroufám ani uvažovat. Prostě ráda pracuji s dětmi a miluji muziku.

Jak vidíš budoucnost českého uměleckého vzdělávání, co jsou jeho příští výzvy?
Budoucnost vzdělávání? Těžká otázka, když nevíme, co bude se ZUŠkami zítra. Zažila jsem LŠU, kdy jsme byli zařazeni pod Ministerstvem vnitra, později jsme se stali právními subjekty se zařazením do tzv. sítě škol pod MŠMT ČR, jenže v EU jsme výjimka. Nikde jinde na světě systém ZUŠek v tomto systému neexistuje. Tak se trošku vymykáme, což má vliv na tzv. směrná čísla v návaznosti na rozpočet státu. ŠVP zachránilo ZUŠky před zkázou, ale na jak dlouho?

Zmiň jednu věc, kterou bys v českém školství okamžitě změnila, kdybys byla ministrem školství.
Zachovala bych ZUŠky v právní subjektivitě pod MŠMT ČR bez experimentů s návratem k územním celkům včetně zamezení "likvidace" provozních pracovníků škol.

Kde/jak pro svoji práci čerpáš inspiraci?
Inspirace a nápadů mám na rozdávání. Problém je čas.

Co bys dělala, kdybys nebyla učitelka?
Cokoliv s hudbou spjaté.

Co jsou tvé radosti (zájmy a koníčky) po práci?
Moje práce je mi koníčkem. Mám 2 vnoučata, práci kolem domu a na zahradě.

Na co nejbližšího bys nás mohla pozvat?
Zvu vás na koncert věnovaný 10. výročí založení FOLKLORKU/ FOLKLORITY při ZUŠ Jeseník. Proběhne 26. dubna od 16 hodin v Klášterní kapli v Jeseníku. Zazní 40 písní z Moravy, Slovenska, mnoha zemí Evropy, Asie i ze zámoří.
Hru smyčcových a strunných nástrojů, cimbálu, dechových nástrojů, ale i staroindického brače zpestří zpěv v původním jazyce či nářečí. Kde jinde uslyšíte na Jesenicku japonštinu, havajštinu nebo folklor ze západního Bengálska?
Menší děti předvedou písně odpovídající jejich věku, starší muzikanti si dobře poradí s instrumentálně náročným repertoárem. Koncert obohatí skvělými sólovými výkony také profesionální hudebníci z řad učitelů ZUŠ Jeseník.

Chceš něco lidem ve tvém REGIONU vzkázat?
S hudebním zážitkem představujeme příběhy plné radosti, lásky i smutku, které v srdcích nosíme všichni bez ohledu na to, odkud pocházíme.

Kde můžeme sledovat tvoji školu?
Weby: folklorek.cz, zusjes.cz, Facebook: ZUŠ Jeseník.

Kamil Kavka