Nová adresa Česká Ves: Šéf muzea Pavel Rušar

O Jesenicku se traduje, že si tady za kopci musíme se vším poradit sami. Ano, je na tom hodně pravdy, každý ale vidíme, že náš okres posilují lidé z "vnitrozemí". Ti se sem stěhují za svými láskami, za prací, za přírodou, za atmosférou... positivJE přichází se seriálem 'Nová adresa Jeseník', ve kterém vám budeme tyhle akvizice lidského kapitálu představovat.

A hned premiérový příběh je silný kalibr, jehož přínos je opravdu celoregionální. Našim prvním "expatem" na Jesenicku je Pavel Rušar, pracovním zařazením ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka, jinak ale člověk aktivní v mnoha sférách zdejšího života.

Do Jeseníku, lépe řečeno do České Vsi, se přistěhoval z Olomouce před osmi lety, kdy se po studiích historie na Univerzitě Palackého pohyboval kolem projektů řešících online vzdělávání. Jako by už tehdy vytušil vývoj, kdy ho zajímalo jediné, dostat se 1x týdně do Prahy. Nad Olomoucí to u Pavla Jeseníky vyhrály přes přírodu a sportovní vyžití. Pěstuje horskou i silniční cyklistiku, rád běhá v přírodě, na to tu máme super podmínky.

Tedy ve 2013 přesun na Jesenicko a odtud práce na výuce nadaných žáků v oboru dějiny vědy. Ostatně to je kromě vedení vlastivědného muzea Pavlův největší přínos regionu, do Jeseníku přivedl republikový projekt T-Expedice, který cíleně pracuje s podporou talentovaných žáků a studentů. Postupně do něj natáhnul děcka z místních základních a středních škol. Ti se tak dostávají k zajímavým badatelským aktivitám ovlivňujícím jejich budoucnost.

Za velkou devízu kraje uzavřeného horami a státní hranicí považuje komunitu lidí. Zároveň ale dodává, že se toho v tomhle směru dá hodně zlepšovat. Nejen díky technologiím, ale i díky nim, může být propojování patriotů ještě efektivnější a hlubší. S positivJE se k tomu snažíme přispívat.

My se s Pavlem Rušarem potkáváme například na jesenické Komisi pro rozvoj města, on je chodící studnice nápadů. Je skoro u všeho, co se týče regionálního rozvoje, vzdělávání a kultury. A jak je zaháčkovaný i na krajské či univerzitní půdě, může pro zhmotnění svých nápadů něco dělat. V příštích letech se rozsáhlých investic dočká právě jím vedené muzeum ve Vodní tvrzi, které chce významně posunout od statických výstav po různě interaktivní a digitální expozice a centrum vědění.

Když zmiňujeme tu akademickou sféru, po té se mu tady stýská. Tak ale on si to kompenzuje častými výjezdy za profesory a vědci do Olomouce a Prahy :-) Nicméně mohli bychom se většímu přilákání podobných institucí věnovat.

Závěrem tu máme Pavlův vzkaz rodačkám a rodákům, proč že bychom měli být rádi za Jesenicko. Volně přeloženo říká, že žijeme v kouzelném kraji s pohnutou historií, plném okouzlujících příběhů těžkých (čarodějnické procesy, 2. světová válka), ale i vzletných (Priessnitzova vodoléčba, textilnictví v době Regenhartů a Raymannů), a pak je tu ta úchvatná příroda.

Jak to tady vidíte vy?