Eliška Kubinová z Jeseníku nejlepší žokejka ČR

Ten titulek nemá šanci vystihnout úspěch Eliščina příběhu, který se začal psát v Jeseníku. Může být kruté si přiznat, že její narození v Jeseníku není právě zásadním momentem. Ostatně ani Česká republika si nemůže úspěch jesenické rodačky až tolik přivlastnit, ačkoli tady mluvíme o aktuálně nejúspěšnější české žokejce v historii. Proč? Eliška Kubinová za svoji závodní kariéru vyhrála 385 dostihů, jenže všechny na závodištích ve Spojených státech amerických.
Pojďme to vzít postupně. Eliška tak trochu hledala cestu, jak se dostat z Jeseníku, který jí úplně nevyhovoval. Maminka ji proto ve Velké Chuchli posadila na koně, jenže mladá (tak trochu proti své vůli) závodnice doběhla beznadějně poslední. V dresu Střední školy dostihového sportu a jezdectví se ještě párkrát vyhoupla do sedla, nicméně po maturitě bez většího zájmu o závody koní zmizela do Ameriky, kde začínala jako chůva u malých dětí. Po půl roce v New Yorku se přestěhovala do Seattlu, kde se postupně přes úklid stájí znovu dostala na hřbet koně. Původně jen jako pracovní jezdkyně, nicméně zdejší trenéři rozpoznali v tehdy dvaadvacetileté půvabné blondýnce talent a postupně ji obsazovali do více a více dostihů. Hned ve druhé sezóně po restartu Eliška vyhrála 118 závodů! V té době pro ni nebyl problém vyhrát za den klidně i 5 klání. Její číslo se zastavilo na 385 výhrách, což je suverénní český rekord. Milující matka dvou dětí (Emilka a Adam) se ve svých třiceti pomalu přepíná ze závodnice na mámu a trenérku, protože na předměstí Seattlu provozuje se svým manželem Jorgenem Rosalesem stáj, kde trénují na 15 závodních koní. Jorgen je bývalý úspěšný mexický žokej, spolu s ním Eliška řeší budoucnost jejich koňského byznysu, mj. zvažují přesun do Texasu či Kalifornie.
No tak my zdravíme za velkou louži a vyjadřujeme velký respekt k úspěchu mladé paní, která se do života nadechla v Jeseníku. I když za její úspěchy "neneseme přímou zodpovědnost", s dovolením ji budeme považovat za skvělou jesenickou rodačku.