
Basket není všechno, ví Honza Lipový

Dneska jsme možná blízko k naplnění jinak zcestného hesla "sportem k trvalé invaliditě", protože v tomhle příběhu stojí dost v popředí zranění, jež zastavilo nadějnou basketbalovou kariéru Honzovi Lipovému. Skeptici, neradujte se, i tak to končí (spíše pokračuje) happy endem. Ostatně to je to, co zdobí sportovce - houževnatost.
Honza se narodil o rok později než naše největší basketbalová hvězda Tomáš Satoranský, se kterým pravidelně sváděl souboje v mládežnických soutěžích. Tak našlápnutá byla jeho dráha profesionálního sportovce. Začalo to ale mnohem dříve, v šesti letech, kdy kolem dětského basketu v Jeseníku skákal pan Jurník, později se přidal taky Honzův táta. To bylo ještě ve stařičké sportovní hale. Prakticky vždy Honza soutěžil se staršími kluky, klidně i o tři roky. To jsou pak dvě možnosti, buď vás to posune, nebo odradí. Jeho to posunulo a to tak, že už někdy v osmé deváté třídě, když chodil na jesenický nižší gympl, hostoval v Šumperku. Ten tehdy hrál I. ligu a pro Honzu to znamenalo dojíždění na tréninky linkovým autobusem, vožení na zápasy zajišťovali rodiče.
V pubertě přišla první krize, kdy trošku hrozilo, že Jan s basketbalem skončí. Ale jak to tak bývá, zafungovala podpora rodiny, a taky dva vydařené zápasy proti Prostějovu, tradičním basketbalovém městě. Jeho výkon zaujal trenéry soupeře, vzápětí na stole přistála nabídka přestupu na sportovní gymnázium do města módy. Následoval obtížný přesun z Jeseníku, ze kterého se mu ani za mák nechtělo, jenže vášeň k basketbalu byla silnější. Po sportovní stránce přišlo snové období. Stal se oporou juniorského družstva, s nímž získal i titul vicemistra ČR. Dokonce nastupoval za reprezentaci, se kterou vyválčil senzační stříbro z mistrovství Evropy kadetů. Ve statistikách bude u jeho jména už navždy svítit také start mezi chlapama BK Prostějov, nynějšího týmu BK Olomoucko.
Když Honza Lipový kroutil v repre třetí sezónu, ozvalo se léta přetěžované koleno. Vyžádalo si prakticky okamžitou operaci. Rekonvalescence byla pomalá a on jako nastávající maturant v hlavě začal více řešit svoji budoucnost. Najednou se ukázalo, že tělo sportovce není "nesmrtelné" a bylo třeba připravit plán B.
Ještě se vrátil na palubovku, hrál I. ligu za VŠ báňskou, kam dle rodinné tradice nastoupil ke studiu obchodu a marketingu. Studoval, trénoval, zase studoval, hrál zápasy..., jenže když někdy po bakalářských zkouškách přišlo další zranění, cosi se v něm zlomilo a on naplno upřel myšlenky na školu a svou profesní dráhu bez basketbalu. Zakousl se do toho a 2x kvůli sbírání zkušeností odjel v rámci programu Work and Travel do Spojených států amerických, kde brigádničil ve fast foodu nebo jako prodavač upomínkových předmětů, o rok později prodával plážové oblečení.
Během psaní diplomové práce dostal nabídku na zpracování jedné analýzy trhu pro e-learningovou výuku, což ho jako téma velmi oslovilo. Stalo se mu to, co se prostě stává těm dobrým a připraveným, díky té analýze dostal od společnosti Scholasticus nabídku, které ihned po státnicích využil. A dneska je tam obchodním ředitelem! Firma se zabývá poskytováním vzdělávacích a hodnotících řešení pro soukromé a státní organizace, Honzovou misí je dostávat službu taky do malých a středních firem, což by mohlo využít také pár společností zde na Jesenicku. S positivJE ho máme v plánu pozvat na některý z workshopů, až Česko zkrotí koronavir.
Dnes Jan žije s manželkou v Přerově, kde si postavili dům. Do Jeseníku se ale snaží jezdit co nejčastěji, velmi pozorně sleduje renesanci jesenického dětského a mládežnického basketu.
#basketbaljesenik #basketjesenik #jesenik #gymjes #gymnaziumjesenik #bkprostejo #bkolomoucko #basketbalsumperk #workandtravel #vsbanska #scholasticus #prerov #tomassatoransky


Trio kamarádek Tereza, Barbora a Iveta opět do Jeseníku láka designéry

Lara Škrobánková se chce protancovat na největší festival tance na světě

Uznávaný fotograf Vasil Stanko digitalizuje depozitář Vlastivědného muzea Jesenicka

Kondiční trenér Patrik Kmínek připravuje olomouckou Sigmu na pohárovou Evropu
