
Velký týden malých firem: Eleni s Petrem o jesenické kavárně Ennea

Patnáct let vedou kultovní kavárnu Ennea, jejíž renomé dávno překonalo hranice Jesenicka. Jesenicka, které Eleni Akritidu a Petr Víša tolik milují. Svou lásku pečlivě propisují do každého šálku kávy, do každého výrobku připraveného v jejich pekárně s cukrárnou, do každého lokálního produktu prodávaného v jejich obchůdku.
Pro čtenáře positivJE Petr s Eleni svěřili všechny radosti a strasti, jež může podnikání v gastronomii přinášet.
Eleni, Petře, na úvod tradiční otázka, kde žijete?
Částečně Supíkovice, částečně Jeseník. Podle toho, jestli
je léto nebo zima.
Považujeme vás za velmi povolané ke zodpovězení otázky - co
je na Jesenicku nejlepší?
Jesenicko je DOMOV. V tom slově je obsaženo úplně vše.
Jsou tu kopce. Lesy. Louky. Pohledy,
rozhledy a výhledy, které podporují a rozvíjejí fantazii. Stromy, které
poskytují stín a chladí. Čistý vzduch. Lidi, které máme rádi. Rodina. Kamarádi.
Prostě Domov.
Popište čtenářům, kteří by náhodou nevěděli, vaše společné
podnikání.
Jsme malá podhorská kavárna s vlastní pekařskou a
cukrářskou výrobou. Provozujeme také malý obchůdek v sousedství kavárny, ve
kterém najdete výrobky místních šikovných lidí a pokud nejsou místní, tak za
nimi je silný a zajímavý příběh.
Je pro nás důležité ukazovat, že Jesenicko rozhodně není krajem na periferii. Milujeme místo, na kterém žijeme.
Co považujete za svůj největší byznysový úspěch, který by
mohl inspirovat ostatní podnikatele?
Letos v listopadu oslavíme patnáct let od otevření
kavárny. A to je pro nás asi největší úspěch. A taky, že jsme těch patnáct let,
co se společně staráme o náš podnik, vydrželi bok po boku a máme se pořád hodně
rádi.
Gastronomie je náročná. Je to intenzivní práce s lidmi. Ne vždy se vše zadaří. Stále se učíme. V průběhu času nás potkali i nemilé události. Jako například covidové období, které zásadně omezilo naše fungování. Přehnala se nám kavárnou povodeň, která nás na několik týdnů vyřadila úplně z provozu. Ale s pomocí všech skvělých kamarádů, přátel, zaměstnanců, štamgastů a laskavých duší, jsme se vždycky znovu postavili na nohy.
Komunita, která se kolem kavárny za ta léta vytvořila je vlastně asi ten největší úspěch. To slovo KOMUNITA je nadužívané a lehce profláklé, ale v tomto případě nejde asi použít jiné. Získali jsme spoustu cenných přátelství. Maminky k nám přijdou na kafe rovnou z porodnice i s miminkem. Vnučky a vnukové přivedou své babičky a dědečky a dají si spolu kafe a dort. A povídají si. U našich stolů už vzniklo spoustu seminárních a diplomových prací, článků, zrodily se velké nápady, usmiřovala se přátelství, vznikala nová. Lidé si chodí na chvíli vydechnout po práci nebo si dávají schůzky. Někdy pracovní, někdy přátelské. Ten život, který tady tepe, to je úspěch. Toho jsme moc rádi součástí.
Co bylo na startu podnikání vůbec to nejtěžší?
Na startu podnikání bylo nejtěžší snad úplně vše. Neměli
jsme žádné zkušenosti. Byli jsme ale plní euforie, ideálů a nápadů a žádné
těžkosti jsme si nepřipouštěli. Byli jsme mladší a naivnější.
Nikdy jsme nebyli zastánci nějaké zásadní propagace (psal se rok 2010 a sociální sítě byly v plenkách). Netoužili jsme po letácích a billboardech. Jsme přesvědčení o tom, že o dobrých věcech si lidé musejí říct. Byl to pomalý, méně jistý proces. Trvalo asi tři roky, než jsme získali stabilnější zákaznickou základnu. Petr v té době pracoval v jesenickém kině, jezdil na turné s kapelou a učil na ZUŠ v Javorníku. Já jsem se zpočátku živila překlady a doučováním angličtiny. A od rána do večera byla v kavárně za barem. Doma byla tříletá dcera Marjani. Skloubit to všechno dohromady, to byla opravdu alchymie. Po třech letech jsme si mohli dovolit prvního brigádníka.
Ehm, proběhla tehdy na začátku vašeho podnikatelského příběhu
nějaká příprava byznys plánu nebo jste do toho šli fakt jen s tím nadšením
plní ideálů?
Byznys plán žádný nebyl. Věděli jsme pouze, že chceme, aby
v kavárně panovala dobrá atmosféra. Aby si tam lidi u dobré hudby dali dobré
kafe. Aby unikli od shonu venkovního světa. Aby jim prostě bylo dobře. Tvořili
jsme místo, azyl pro duše. Ne tabulky a čísla.
Co vám v podnikání přináší největší radost?
Největší radost v našem podnikání jsou lidé. Zároveň jsou
ale i největší starostí.
Máme ale štěstí na skvělé zaměstnance. A na skvělé zákazníky a štamgasty. To je radost.
A taky, že můžeme pořád něco vymýšlet a tvořit.
Jaké máte další plány a podnikatelské ambice?
Podnikání v gastronomii není v posledních letech procházka
růžovou zahradou. Raketově vzrůstající náklady z něj dělají pohyb na hraně
útesu. Ceny na malém městě nemůžeme nastavit jako ve větších městech.
Stát nám to svým přístupem také příliš neulehčuje. Je to obor plný byrokracie a kontrol.
Lokalita nám. Svobody je po povodni v neutěšeném stavu a probíhající rekonstrukce inženýrských sítí a chodníků, nám moc k úspěšnému fungování nepřispívá. Dle našich informací se má táhnout ještě v příštím roce. Možná by úředníci, kteří mají tyhle věci na starosti, mohli být více empatičtí. A koordinovat probíhající práce společně s námi, kteří tady žijem a podnikáme.
Naší ambicí je teď to vše ustát. Stabilizovat se po loňské povodni. Zaměřit se více na náš eshop, nabízet zákazníkům poctivé a jedinečné produkty.
Já se chci věnovat svému podcastu, do kterého si zvu zajímavé lidi, nějakým způsobem propojené s kavárnou. Chystám vydání své knihy poezie a s Petrem bychom oba moc rádi našli čas na muziku. To jsou spíše osobní ambice. Ale on se ten osobní život proplétá do života pracovního velmi intenzivně.
Kde čerpáte pro své podnikání inspiraci?
Inspiraci pro podnikání čerpáme úplně všude. Rádi
cestujeme, objevujeme neprobádané cesty. Nejvíce nás asi inspiruje Řecko. Tamní
gastronomie, pohostinnost a přístup k zákazníkovi jsou naprosto jedinečné. Taky
nás inspirují přátelé a svět okolo.
Jak se vám tady vlastně podniká?
V regionu se nám podniká dobře. Jsme tu doma. A tak
nehledáme důvody, proč by se nám tu nemělo dařit. Jistě, ve velkém městě bychom
asi měli mnohem lepší čísla. Ale co může být krásnějšího než vést úspěšný
podnik v místě, kde ses narodil? Je to požehnání a považujeme to za
privilegium.
Co byste dělali, kdybys nepodnikali?
Co bychom dělali, kdybychom nepodnikali? Asi bychom
podnikali něco jiného. Do zaměstnaneckých procesů, kde pracuješ pod někým, koho
si nevážíš, už bychom asi vstupovat nechtěli.
Čím je váš podnik výjimečný?
ENNEA CAFÉ & LOCAL SHOP se nachází v Jeseníku na nám.
Svobody ve starém domě, který byl postavený v roce 1835 a má tudíž velmi
specifickou atmosféru. Výjimečné je spojení tří provozů. Kavárny, obchůdku a
kuchyně.
Každé všední ráno pečeme čerstvé housky. Obkládáme je mimo jiné třeba šunkou od jesenických řeznických učňů. Petr se naučil péct skvělý žitný kvasový chleba. Ten slouží jako základ našich chlebíčků s vajíčkovou pomazánkou nebo litoměřickým pršutem. Upečeme Vám dort na objednávku – třeba ze supíkovického máku, místních ořechů nebo horských borůvek. Naše cukrářky se každý všední den v kuchyni starají o to, aby hosté dostali jen to nejlepší z kvalitních a lokálních surovin. V kavárně vám naše usměvavé baristky připraví výběrovou kávu a třeba vám zlepší den. A nákupem v našem obchůdku podpoříte místní výrobce, a tedy i místní ekonomiku. A to nám přijde velmi důležité a smysluplné.
Chcete něco lidem na Jesenicku vzkázat?
Buďte laskaví k sobě i ostatním. Žijeme na krásném místě.
Pečujme o něj a bojujme za něj!
Jak se Ennea Café & Local Shop zapojí do Velkého týdne
malých firem?
Během Velkého týdne malých firem nabízíme 15 %
slevu v našem lokálním obchůdku na celý nákup a slevu 10 % na espresso v naší
kavárně Ennea. Stačí obsluze sdělit heslo enneavelkytyden.
Eleni Akritidu & Petr Víša | majitelé Ennea Café & Local Shop | jesennea@gmail.com
Kamil Kavka


Velký týden malých firem: Eleni s Petrem o jesenické kavárně Ennea

Velký týden malých firem: Jan Dorničák se Stavforce sází na zákaznickou zkušenost

Velký týden malých firem: Marek Pavlišta z rodinné tiskárny Reptisk

Velký týden malých firem: Petra Joanidu a módní značka Doke
