Velký jesenický patriot Viktor Heeger

Není vůbec od věci si čas od času připomenout velké osobnosti nedávné historie, a utvrdit se tak v tom, že zdejší region už kdysi byl (a je a bude) krajem zajímavých lidí.
Pojďme se zastavit u životních osudů zlatohorského rodáka, spisovatele, dramatika, učitele, lyžaře, kreslíře a poslance Viktora Emanuela Heegera. Narodil se v dubnu 1858 v Cukmantlu (dnes Zlaté Hory). Školu navštěvoval v Opavě, ale do rodného kraje, který tolik miloval, se pravidelně vracel. Malý Viktor naslouchal tajemným vyprávěním lesních dělníků, což později bohatě využil ve své literární tvorbě. Po studiích se stal učitelem a významným kulturním činitelem. Na sklonku 80. let propadl novince řečené ski. Lyžovat se nejprve učil v zahradě bruntálského zámku, později stál u zrodu Moravskoslezského spolku lyžařů. Po smrti první ženy a dcery odjel do Brna, kde se začal politicky angažovat. Za německou nacionální stranu byl zvolen poslancem Říšského sněmu, na jehož půdě aktivně zastupoval volební obvod Frývaldov - Bruntál - Krnov - Město Albrechtice - Horní Benešov. Z politiky ale zběhl a vrátil se k literární činnosti, vlastivědnému bádání a osvětě.
Jeho srdečním místem se stal Rejvíz, kde spolu s farářem Jeronýmem Pavlíkem založili divadelní scénu (Heegerovy hry inspirované životem jesenických horalů se hrály i ve Vídni!). Po smrti své druhé ženy Berty se přestěhoval do domu zvaného Koppenhaus v Gräfenbergu, kde se oženil potřetí, a to s vnučkou V. Priessnitze Zdenkou. Rybařil, lovil, psal povídky, přijímal vzácné návštěvy a užíval podzimu života. Zemřel roku 1935 v Opavě na selhání srdce.
Na tohoto výjimečného muže, jehož tvorbou skrz naskrz prostupuje láska k rodným Jeseníkům, a který platil za výtečného a skromného člověka se smyslem pro humor i pevnými morálními zásadami, upomíná dnes Heegerova vyhlídka, kterou najdete po levé straně stezky vedoucí z Petrových bud na Biskupskou kupu.

Autor: Matěj Matela, Vlastivědné muzeum Jesenicka, p.o.
Foto (zdroj): Muzeum v Bruntále