Studentka z Jeseníku Dora Halamová vyhrála architektonickou soutěž

Až město Jeseník zbourá budovu úřadu na Tovární ulici (za Hotelem Slovan), bude muset vymýšlet, co s místem udělat. Anebo se spojí s Dorou Halamovou, studentkou Fakulty umění a architektury v Liberci, jejíž bakalářská práce právě tohle místo v centru města řeší. A řeší dobře, protože s ní vyhrála ve studentské architektonické soutěži Ještěd f kleci.

Dora v rozhovoru lichotivě srovnává Liberec s Jeseníkem a naznačuje své budoucí plány v oboru architektury, které nevylučují její návrat do regionu.

Odkud pocházíš?
Z Jeseníku.

Kde teď žiješ?
V Praze.

Co je na místě, kde teď žiješ, nejlepší?
V tuhle chvíli je to trochu složité, protože je tomu teprve pár týdnů, co jsem se přestěhovala zpátky do Prahy, kde už jsem žila po dobu studia střední školy. Mnohem snáz se mi proto ale bude mluvit o Liberci, kam jsem po maturitě přesídlila na vysokou školu. Zprvu to byl tak trochu útěk, z ruchu velkoměsta, z osamělosti a uzavřenosti covidových dní... A vyklubaly se z toho skvělé 4 roky.

Liberec má s mým rodným Jeseníkem mnoho společného. Především blízkost k přírodě a k horám. Nasednout v centru na autobus a za 20 minut být uprostřed lesních pěšin nebo v běžecké stopě, to je přece sen. Anebo třeba takové lesní koupaliště, stará vodní nádrž uprostřed lesa kousek za městem. Léto na takovém místě není snad ani třeba popisovat, co jsem ale především poslední roky ocenila nejvíce byla tamní otužilecká kultura. Chodila jsem se mezi ledové kry nořit klidně i několikrát týdně, a nikdy se mi nestalo, že bych tam byla úplně sama. Vždy se ukázal ještě alespoň jeden další opovážlivec.

Krom toho je ale v Liberci i skvělá komunita studentů a absolventů, která město oživuje. Najdete tam tak spoustu skvělých kaváren, několik podniků pro jedinečný gastro zážitek, ale i pár příjemných barů. Není toho přehršel, ale za to ani nedostatek.

Jakou školu studuješ?
Technická univerzita v Liberci, Fakulta umění a architektury (právě jsem dokončila bakalářské studium).

Popiš nám svůj čerstvý úspěch, kterého jsi ve škole dosáhla?
Ráda bych se podělila o svou bakalářskou práci (respektive projekt), která se zabývala pozemky nedaleko samotného centra Jeseníku. A s touto prací jsem také vyhrála cenu Ještěda f kleci, která se udílí na konci každého semestru a v níž se hodnotí veškeré práce (nejen ty bakalářské a diplomové), které v průběhu semestru na fakultě vznikly.

Má bakalářská práce se zabývá urbanistickým konceptem pro rozšíření a zahuštění centra města Jeseníku. Nevychází z konkrétního zadání, ale z vlastního zájmu o tuto problematiku. Řešené území se nachází na dnes zanedbaném pozemku v blízkosti hlavního náměstí, kde stojí jen parkoviště a budova městského úřadu, po jejíž plánované demolici bude území ještě bezútěšnější.

Návrh prověřuje možnost výstavby dostupného bydlení s částečně aktivním parterem. Důraz je přitom kladen na hledání hranic. A to sociálních, urbánních i architektonických.

Základním konceptem je myšlenka vytvořit v centru města novou soběstačnou a svébytnou enklávu, která v duchu dostupného bydlení zkoumá možnosti a míru sdílených prostor, jak venkovních, tak vnitřních.

Návrh je založen na zalomené linii procházející územím, vycházející z přirozených vstupů do území, na tuto linku jsou navěšeny veřejné prostory různého charakteru a měřítek, které jsou definovány hmotami nových objektů. Postupné procházení územím, zažívání rozdílných atmosfér, možnosti různých aktivit, rozmanitých vazeb na parter nových objektů, proměňujících se materiálů, vybavení městským mobiliářem, promyšlené vysázení stromů a zeleně, to vše je podstatné pro jedinečnost nově navržené části středu města.

K rozmanitosti prostředí přispívají i různé typy obytných domů (od bytových domů určených pro klastrové bydlení, až po rodinné řadové domky) které prostředí formují a současně přirozeně zajišťují různorodost obyvatel.

Jaké máš další studijní plány a ambice?
V říjnu se chystám nastoupit na magisterské studium na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Jaké vedle školy provozuješ koníčky?
Mimo školu mě v posledním roce asi nejvíce zaměstnává můj pes Flíček. Krom toho si ale ráda občas třeba ušiju nebo upletu nějaký nový kousek, anebo si zajdu zaplavat, či do sauny.

Čeho bys chtěla v životě dosáhnout?
Momentálně přemýšlím o budoucnosti především v oblasti kariéry. Poprvé v životě jsem zaměstnaná (nepočítám brigády a částečnou práci při škole), a díky tomu jsem si uvědomila, že bych jednou opravdu chtěla dělat vlastní věci. Ne nutně sama, ale mít třeba s pár přáteli menší architektonické nebo urbanistické studio.

Kde se vidíš v budoucnu?
Zatím nevím.

Co tě na architektuře nejvíce baví?
Adrenalin. Od své pracovní stáže v Berlíně, kde jsem si poprvé vyzkoušela účast ve velké architektonické soutěži, tuším, že to by mohlo být to moje. Soutěže architekty nutí vykřesat to nejlepší, a právě při soutěžích často vznikají ty nejlepší nápady. Je to trochu práce pod tlakem, ale výsledky za to stojí. A nemusí to být jen ty moje. Vidět řešení konkurenčních architektů mi obvykle dělá obdobnou radost.

Chceš lidem na Jesenicku něco vzkázat?
Je to sice už dlouho, co jsem v Jeseníku žila, ale není vyloučeno, že se tam někdy opět vrátím. Pořád tam mám ale rodinu a skrz tu dění v regionu vnímám. Nejvíc obdivuji neustálou snahu a píli o rozvoj města, například festival jesnění mi připadá skvělý a hodně mě mrzí, že jsem ještě neměla možnost na něj dorazit.

Tak jen doufám, že tyto akce a nápady budou pokračovat a přeji hodně štěstí a sil!

Kamil Kavka